„Zjistila jsem, že v Česku není k dostání kvalitní zboží, které by reprezentovalo naši zemi a její tradice, ” vzpomíná Eliška na období, kdy začala ilustrovat a vyšívat pod značkou Vyšiju. Její misí je šířit krásu folkloru a uchovat tuto tradici dalším generacím.

„Období dětské neomezené fantazie před princeznami a jednorožci mě fascinuje,“ říká Michaela, autorka uměleckého projektu Subjects of Maternity, který vytvořila se svojí tříletou dcerou Klárou. Soubor je o kontrastu šedého, dospělého, racionálního světa a zatím ničím neohraničené pestrobarevné tvůrčí otevřenosti a emocionality malých dětí.

Xan je fotograf žijící mezi New Yorkem a španělskou Galicií, odkud pochází. V našem rozhovoru si povídáme o jeho sérii fotografií Time-Lapse – projektu, kde umístí svůj fotoaparát na nepovšimnuté veřejné místo a během dvou až tří hodin fotografuje sled okamžiků v plynoucím čase.

Babet vytváří v rámci svého projektu Verlieskunst alternativní kondolenční karty, takové, které chtěla sama dostat před 20 lety po smrti své mamky. Díky ní tak vzniká zcela nový vizuální jazyk pro ztráty a truchlení nad nimi. Přečtěte si rozhovor o tom, jak se můžeme během těžkých životních chvil dostat blíž k sobě navzájem a také sami k sobě. Stačí nezavírat oči a mluvit jazykem zármutku.

Romy a Ilya navrhují nástěnné umění, které podněcuje fantazii. Přečtěte si příběh o síle barev a o tom, že hravost nemusí skončit s dospělostí.

„Objetí má moc dělat lidi šťastnějšími. Poskytuje útěchu, teplo a lásku a v těchto časech sociálního odstupu nám tolik chybí,“ cítila uprostřed covid pandemie Camilla Cecilia a vytvořila přání, díky kterým si můžeme být s ostatními blíž. Přečtěte si její příběh, který není zdaleka jen o papírových přáních.

Malou se rozhodla změnit příběhy, které vyprávíme o dívkách a dívkám. Založila nakladatelství Mo’s Daughters a díky ní tak mohou malé dívky objevovat svět, ve kterém neexistují stereotypy a ve kterém hrají ony hlavní roli. Jaké je jedno z mnoha poselství knižního světa Mo’s Daughters? „Je v pořádku dělat chyby, protože tak se člověk učí. Věř v sebe, jsi skvělá přesně tak, jak jsi.“

Ann změnila ve svých 50 letech povolání a stala se světově proslulou keramičkou. Řadí se tak mezi tzv. late bloomers, lidi, kteří svůj potenciál naplní později v životě. Jaká cesta vedla z belgického Mechelen do uměleckých galerií po celém světě?

Dostat nápad je úžasné, přitom samotný neznamená vůbec nic. Dovést ho až do konce je jako zázrak.